Pokud máte rádi procházky na čerstvém vzduchu nebo snad ničení svého těla, je pro vás pochod Praha-Prčice perfektní příležitost. Aneb malé ohlédnutí se za pochodem z minulého týdne.

Zkrácená verze by vypadala asi nějak takhle: únava, zima, vedro, zima, vedro, zima, vedro, hlad, bolest, mokro, zima, mokro, radost, mokro, únava, pohoda… neboli fajn den.

Ta delší by zas obsahovala popis zážitků z tohoto, ale i minulých ročníků, spolu s ohodnocením jednotlivých tras. Ale protože není nic lepšího, než osobní zkušenost, doporučuji si pochod vyzkoušet na vlastní kúži. Naříklad trasu z Tábora, která má sympatických 30 kilometrů a vede převážně po měkkém povrchu.

Pokud si říkáte, že 30 je moc, tak se podívejte na lidi, kteří ten pochod chodí – jsou to jak staří, tak i mladí lidé, kteří se prostě rozhodli, že si nebudou válet šunky doma, ale vyvezou je na čerstvý vzduch.

Je trochu škoda, že letos nevyšlo počasí, ze začátku se ještě drželo, ale bez té průtrže mračen na konci bych se klidně obešel. I tak je ale pochod Praha-Prčice skvělou příležitostí, jak si odpočinout  od práce, starostí a na chvíli vypnout a prostě jít.

Takže zase za rok :-)