V posledním měsíčním reportu jsem slíbil detailnější shrnutí mého prvního obchodu na kalendářních spreadech, jakmile jej uzavřu. Pár dní zpátky, po celkem 122 dnech od 18.4., kdy jsem vstoupil do první spreadové pozice na VX futures, jsem obchod konečně uzavřel a tím zrealizoval otevřený profit. V tomto článku proto sepíšu vše od mého prvního seznámení s problematikou, vstup do obchodu, vývoj pozice až po její uzavření.

Do začátku ale musím varovat, že nejsem žádný super obchodník, dělám spoustu chyb, nemám věšteckou kouli, se vším kolem spreadů a vlastně i obchodování obecně se teprve seznamuji a na trhu jsem z pohledu hospodářských cyklů vlastně dost krátkou až bezvýznamnou chvíli. Takže každý za sebe a berte tento článek jen v čistě informativním duchu.

Tak a teď, když jsme si prošli povinným úvodem, pojďmě se podívat na celý obchod a to, co mu předcházelo.

O spreadových obchodech na VX futures jsem se poprvé dozvěděl z webu dobretrejdy.cz, který obsahuje seriál o celkem 6ti výživných článcích zaměřených na logiku spreadových obchodů. Je tu také článek popisující VX futures, jeho časovou strukturu a pojmy jako je backwardation a contango.

Ve zkratce jde o to, že futures je kontrakt na dodání nějakého podkladu (třeba rýže) v předem určený den (expirace kontraktu) za předem určenou cenu.

VX futures pak představuje:
– kontrakty vypořádané v pěnězích (nikoli rýži)
– s násobkem 1000x – VX futures s cenou 15.75 USD má hodnotu 15’750 USD
– expirace jsou každou třetí středu v měsíci na dalších 9 měsíců dopředu

Cena VX futures, krom ostatního, obsahuje také časovou složku (časové premium) představující nejistotu vývoje ceny podkladu do expirace kontraktu. V překladu, pokud teď uzavřu roční futures kontrakt na dodání rýže, bude cena kontraktu navýšena o roční náklady na uskladnění, ochranu a převoz rýže. Do ceny kontraktu se ale promítne i nejistota z toho, jak se cena rýže bude během doby trvání kontraktu vyvíjet.

Protože je VX futures vypořádána v penězích, žádné uskladnění nebo převozy se zde neřeší a časovou složku vyplní především nejistota z budoucího vývoje VIXu (který představuje budoucí očekávání vývoje amerického akciového trhu).

Snad bude dávat smysl, když řeknu, že jak se kontrakt blíží ke své expiraci, jeho cena klesá z důvodu zmenšující se nejistoty z vývoje ceny podkladu – větší nejistotu má v sobě kontrakt expirující za rok oproti kontraktu expirujícímu za měsíc. A zároveň, pokud se doba do expirace změní z 250 dní na 249, není to takový rozdíl, jako když se změní ze 2 na 1 den. Mohu tak konstatovat, že cena futures kontraktu klesá nejrychleji těsně před svou expirací:

(zdroj: https://insigniafutures.com/futures-options-trading/)

Na obrázku je vidět, jak se postupně rozpadá časová složka futures kontraktů blížících se ke své expiraci. Na začátku se rozpadá pomaleji a postupně zrychluje, jak se kontrakt blíží ke svému konci. Kontrakt se tak postupem času zlevňuje.

Stejně tak lze zobrazit i aktuální ceny (ze dne 14.8.) VX futures kontraktů na webu vixcentral.com:

(zdroj: vixcentral.com)

Modré tečky představují aktuální cenu měsíčních VX futures a zelená přerušovaná čára je pak aktuální hodnota VIXu – podkladu, ke kterému se VX futures postupně přibližují. S malou nepřesností pak mohu tvrdit, že pokud by hodnota VIXu zůstala celý rok beze změny, pak by březnový kontrakt na rok 2019 postupně klesal z hodnoty 16.93 na 13.75, jak by se rozpadalo jeho časové prémium. A protože jsou VX futures kontrakty vypořádány v tisících, prosté shortování jednoho kontraktu by vydělalo (16.93 – 13.75) * 1’000 = 3’180 USD. A to je fajn.

První myšlenkou by tedy mohlo být: Neustále shortovat nejvzdálenější VX futures kontrakt a těžit tak z rozpadu časové složky v jeho ceně. 

Jenže…

Tento stav (nazývající se contango), kdy expiračně vzdálenější futures kontrakty jsou dražší, jak ty bližsí, je pouze v 80% času. Zbytek času vyplňuje opačný stav nazvaný backwardation, kdy na trhu panuje panika a obavy z budoucího vývoje cen navyšují ceny futures kontraktů. Nejvíce stoupají kontrakty expirující nejdříve, protože krize je teď a lidé všeobecně věří, že za rok budou trhy už zase v pořádku a tak narůstají nejvíce kontrakty expirující nejblíže. Pro shrnutí tedy: nejvíce volatilní jsou kontrakty expirující nejblíže. Panika na trhu však může ovlivnit i ceny vzdálenějších kontraktů a tak i jednoduchý nekrytý short vzdálenějších kontraktů může nadělit nepěkné ztráty:

(zdroj: https://theoptionprophet.com/blog/a-vix-fear-index-primer)

Na obrázku (z jiného data) je vidět, že osmý kontrakt při backwardation je skoro o 6.5 bodu (tedy 6’500 USD). Nejvíce však stoupl první kontrakt a to o 12.85 bodů.

Malou nadějí v takových případech může být těch několik měsíců zbývajících do expirace, kdy se trhy zatím mohou uklidnit. Člověku to na klidu zrovna ale asi moc nepřidá. Druhou nevýhodou prostého shortování VX futures je marginový požadavek:

(zdroj: https://www.interactivebrokers.com.hk/en/index.php?f=26662&hm=eu&ex=us&rgt=0&rsk=1&pm=1&rst=101006100801080808)

K tomu, aby člověk mohl vstoupit do jedné short pozice na VX futures, je potřeba ohromné množství financí (u Interactive Brokers je to až 25’687 USD, čímž se broker snaží chránit před rychlými změnami v ceně a sentimentu trhu.

A tak přichází na scénu kalendářní spready

Jednodušše řečeno.. spread je rozdíl mezi něčím a něčím. Kalendářní spread pak je rozdíl mezi různými expiracemi stejného aktiva. V našem případě jsou to různé expirace VX futures. Už jsme řekli, že se rozpad časové složky zrychluje (a tím se zrychluje i snižování ceny), jak se kontrakt blíží ke své expiraci. Dává tedy smysl v spreadové pozici shortovat bližší futures a vzdálenější držet na straně long. To v praxi znamená, že se spreadová pozice postupně rozevírá, což nahrává našemu záměru, aby se ceny kontraktů od sebe nejvíce vzdálily a jejich rozdíl mínus počáteční náklady je pak náš zisk.

Vážně doporučuji pročíst články na webu dobretrejdy.cz. Například v tomto se dozvíte, že průměrná spreadová hodnota mezi pátým a šestým kontraktem je 0.37. Občas se však stane, že je spread menší nebo je dokonce záporný (v backwardation). Při vstoupení do pozice tak rovnou získáme peníze, protože shortovaná strana nám nadělí více peněz, než ta na straně long.

Při držení takové pozice pak sázíme na to, že do expirace bližšího kontraktu dojde k uklidnění trhů, spread se vrátí ke svému průměru a my pozici uzavřeme buď již před expirací a nebo necháme vyexpirovat bližší kontrakt a vzdálenější (na straně long) uzavřeme jeho prodejem. Z mého pohledu však blížící se expirací kontraktů vzrůstá i riziko, že se na trh přižene větší volatilita, ceny kontraktů vzrostou a už nestihnout spadnout do expirace prvního kontraktu čímž zůstanu v nekryté pozici. Já osobně tak mám respekt z pozic, které se blíží ke své expiraci a to i přes to, že tyto pozice nabízí větší zisk.

Již jsem zmínil, že prosté shortování VX futures je rizikové a může nadělit nemalé ztráty. Výhoda kalendářních spreadů je krytí takového shortu druhou pozicí, která případně požere většinu ztrát z shortování. Protože je však bližší futures volatilnější nez jeho vzdálenější dvojče,  dá se předpokládat, že se spreadová pozice může propadnout dále do záporných hodnot. Je tak dobré držet si kapitál na případné dokupování a škálování pozice.

Výhodou pak je i menší marginový požadavek, protože Interactive Brokers rozeznává kalendářní spready a jejich nákup (obou částí spreadu) se dá realizovat jedním tlačítkem obchodem (například Feb/Mar kalendářní spread expirující příští rok):

Při fiktivní ceně -0.14 USD za jeden spread by obchod s marginovými požadavky vypadal takto:

A marginový požadavek na takovou kombinaci je tedy jen 2’578 USD (initial margin) a pouhých 740 USD (maintenance margin).

Tímto článkem jsem se pokusil v rychlosti shrnout teorii za kalendářními spready na VX futures. Věcí, co by člověk měl znát, než se pustí do obchodování volatility, je však mnohem více a tak opět doporučuji projít si web dobré trejdy, kde je vše krásně popsané.

V dalším článku už začnu s mým reálným obchodem.